Monolog-Naříkání

6. prosince 2006 v 22:09 | Niki |  Básně, povídky a spol...
Ach ano, loni na literatuře jsme měli za úkol-samozřejmě!Monolog!!!! Sice kdykoliv mluvím, tak se z toho monolog stává taky, ale to je neúmyslné... Vrheh...
(z garáže jde slyšet křik)
Kde jsi ty můj miláčku? kam ses shoval? Kde se blýská tvá karoserie? Proč tě nikde nevidím? Ferrarri, kdo mi tě vzal?!
(vyběhne do rušné ulice)
který zvás zlodějů mi sebral mou chloubu?! Sežeňte mi FBI,CSI, SI10, námořnictvo, letectvo! Ať najdou mé autíčko a zloděje dají na elektrické křeslo-nebo líp! Na gilotinu!!! Kde jsou kamery a foťáky, když je jich potřeba?Kde se shovávají ti zatracení paparrazi?! A nebo to snad oni mi vzali jediný smysl mého života? Proč mi nikdo nepomáhá?! Rychle! Rychle! Zavolejte S.W.A.T.! Já chci zpět své auto! to jen pro něj je v mém srdci místo! Co ty se mi posmíváš?! To ty jsi ten zloděj?!!! Neodcházej, když na tebe mluvím!!! To je hrůza! Střeste se! Apokalypsa přichází! zahubí nás to všechny! Vraťte mi mou lásku! nemůžu bez ní žít!!! Dejte mě třeba mezi dva tracky, jen mi ho vraťte! Je jen můj!!! Bez něj nejsem nic! To je můj konec...
(klekne na silnici před taxík, ktyrý doň ťukne a on zemře smutkem...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama