Září 2006

Trny Nevinnosti

17. září 2006 v 21:52 | Niki |  Básně, povídky a spol...
...Ledově modrá dračice s tmavě modrým žíhánímn a zádech a krku, se pomalu vynořila zpoza světlé skály. Zvedla jsem hlavu a mlživý zrak zaostřila na červeno-růžovou blanitou chocholy na čele. Dračice kráčela velmi pomalu a majestátně. Blána na krku se jí zlehka kývala a za jejím delším tělem se vlnil dlouhý ocas. neměla křídla a její ledově šedé oči si mě zkoumavě prohlížely. Zastavila se a spočinula na zadních:
"Ty Kalateo, proč sedět na chladné zemi nutíš se?
Zvedni se a pohleď na nebesa!
Hlavu k zemi neskláněj a buď hrdá.
Já přináším ti dar, aby ses nikomu klaněti již nemusela.
To hleď, skvost Matky země:Růže, květu barva krve, je krásná a nebezpečná!
Může býti křehkou jako ty, ale brání se svou nevinností a bojuje jako lvice.
Však pohleď na mou krev, kanoucí mi z dlaně-je jasně rudá-důkaz že žiji a ona též.
A hleď v mé pravé ruce, jestl bílá holubice.
Křídly pryč se vzhůru nese, to aby se nám vysmála a zároveň vzdala hold.
Sleduješ to pírko, co zanechala nám?
Krev z mé dlaně ulpěla mi na ocase, teď hleď, kapka pádá na pírko.
Spolu v jedné podobě, co dává jim má duše se změní na tvou ochranu.
Hleď, peruť se mění a sní i krev.
Už nejsou to co bývali, teď leží tu meč.
Meč, jehož čepel ostrá je a lehce zvlněné.
Ty symboly ti vzkazem nechť zůstanou a sílu v dodají, když marnou se budeš zdát.
Rukojeť tvaru draka růž´zdobeného, mocného a silného.
Křídla složená a jemná.
Z dlouhého ocasu osmička, dělí tvou ruku od ostří.
Tojest tvá zbraň, co sestru má.
Hle růži upouštím a ta se v kov mění.
Malý dráček obejme ji a a čepel zřetelně svlní.
Teď leží tu i dýka, stříbrná jest.
A symboly skrývá měsíční zář a sám tvůj žal.
Teď povstaň a jdi.
Jdi a postav se všemu.
Jsi svobodná.
jsi nevinnost co trny má..."

Vodník

11. září 2006 v 22:33 | Niki |  Básně, povídky a spol...
Měli jsme předělat báseň Vodník-takto to dopadlo:
na patníku pod mostem
seděl vodník se svým psem
"Hoř doutníčku , hoř,
hlavně neuhoř!
Hulím, hulím doutníček,
k tomu piju rumíček.
Teč rumíčku, teč.
hlavně neuteč!
Dnes je čtvrtek, zejtra pátek-
koupím si bulvární plátek!
Hoř doutníčku, hoř,
hlavně neuhoř!
Zelená bradka, vejce rodé,
omeletka zejtra bude:
Teč rumíčku, teč,
hlavně neuteč."
Ráno, raníčko novinářka vstala,
tužku a bloček si s sebou vzala.
"Půjdu šéfíkuk patníku,
seženu vám šlánek k doutníku!"
"Ach nechoď, nechoď k patníku,
znásilní tě tam vodník z patníku!"
(teče tam rumík z doutníků...)

Proč jsou labutě bílé a černé

11. září 2006 v 22:26 | Niki |  Básně, povídky a spol...
Dostali jsme téma a měli jsme na něj něco stvořit.... já si vybrala labutě a důvod proč jsou takto zbarvené.... heh.... ostatní témata byla děs!!!
na jezeře v noční čas,
odráží se měsíční zář.
A na břehu se právě rodí
z vejce tvoreček stříbrný,
co své chmýří za čas shodí
a vyroste nám do krásy.
Ten tvor jest labutí spanilou,
co bílou barvu mívá,
však výjimky se naleznou,
když měsíc zakryt jest,
to černý šat navlíká.
Jasně rudé ozobí,
jin černý šat zpestří,
to když nosí čarovnou
za bílými sestrami letí.
A ty bílé princezny
v měsíční záři plují
a barvu měsíční
svému peří dají.

vavřinec

11. září 2006 v 22:08 | Niki |  Básně, povídky a spol...
A tady zase pro změnu jsme dělali básničky na náhodně vybraná jména... Tohle je i s kamarádkama tvořené...
Když je svatý vavřinec,
vyšlapu si na kopec,
z něj se pak dolů rozhlédnu,
celý svět tak přehlédnu.
2.Verze-jedné z kamarádek
Když je svatý vavřinec,
pletu z květů krásný věnec.
Ten pak dám mamince
ta upeče lívance.
(Ten na hlavu nasadím,
celý den pak protančím)
3. verze
Můj bratříček Vavřinec,
vyšlapal si na kopec,
z něj pak dolů pohlédl,
celý svět tak přehlédl.
4. a poslední verze
Vavřinec je léta pán,
není žádný jiný kmán,
jenom když zaštěká pes,
probudí se celá ves.

Podzim

11. září 2006 v 21:52 | Niki |  Básně, povídky a spol...
Zase hodina literatury. Tentokrát jsme dostali první strofu a měli pokračovat sami...
Listí když k zemi padá
Zní jako symfonie
Noty si cestou dolů skld
Podzimní melodie
Vítr k tomu navíc hraje
Píseň o kráse světa
Svět se za to na něj směje
Končí vláda léta

Svět, Květ, Kůň, Pes a Šnek

11. září 2006 v 21:49 | Niki |  Básně, povídky a spol...
Mno, v hodinách literatury děláme i volovinky.... třeba ze čtyř slov stvořit básničku....
Na nebesích mráček bílý,
obletuje svět,
stejně tak jak Pegas bájný,
kůň co opěvuje květ.
To vše vypráví vánek vlahý,
co koňské hřívy čechrá,
to když psům lidé povel dají,
ať přeskočí šněka.